Karel Kleban
11. 08. 2019 18:00
Zdroj: Youtube.com
Nevinný kukuč, milý zastřený úsměv? Nenechte se zmást, díváte se do tváře americké sériové vražedkyně Jane Toppan, která na přelomu 19. a 20. století sprovodila ze světa desítky lidí. Přiznala jednatřicet obětí, ve skutečnosti jich ale bylo mnohem více.
Sérioví nemocniční vrazi (tzv. andělé smrti, kteří útočí na nejvíce zranitelné) jsou v poslední době smutným fenoménem světa a také Česká republika s nimi má své zkušenosti. Naposledy byl v červnu v Německu odsouzen jistý Niels Högel, který byl usvědčen z vraždy minimálně 85 lidí (sám jich přiznal 55). Přestože tohoto počtu zřejmě o jedno a čtvrt století dříve v amerických nemocnicích Jane Toppan nedosáhla, její příběh vyniká z jiných důvodů.
V letech 1895 až 1901 jako zdravotní sestra zavraždila minimálně tři desítky lidí – navíc při tehdejších metodách a zkušenostech se podobné vraždy hůře dokazovaly, proto mohl počet obětí reálně dosáhnout až stovky. O tomto faktu svědčí i paradox, že se k 31 obětem doznala sama, zatímco bez jejího přiznání by se policie spokojila sotva s třetinou tohoto počtu.
Fotogalerie
Jane (rozená Honora Kelley) se narodila 17. srpna 1854 ve Spojených státech irským přistěhovalcům. Její matka zemřela na tuberkulózu, zatímco otec, jak už to tak v životopisech slavných vrahů většinou bývá, byl velmi výstřední alkoholik, o jehož duševním zdraví kolovaly značné pochyby. A tak není divu, že své děti poslal po smrti manželky do sirotčince v Bostonu. Honoře alias Jane bylo v té době šest let.
O dva roky později skončila jako dětská služebná v domě paní Ann C. Toppan ve městě Lowell ve státě Massachusetts. I když ji rodina nikdy formálně neadoptovala, osvojila si její příjmení Toppan.
V roce 1885 se začala školit na zdravotní sestru. V nemocnici byla velmi oblíbená a měla spoustu přátel, díky čemuž získala přezdívku Jolly (veselá) Jane. Také mezi pacienty si brzy (k jejich smůle) našla své oblíbence, na kterých nejdříve testovala, co se s nimi stane, když změní jejich předepsané dávky morfinu či atropinu. Utlumovala či naopak zesilovala jejich aktivitu, takže jednou vstávali z postele a podruhé se nemohli ani pohnout (to si k nim do postele lehala i ona). Přestože byla z několika nemocnic vyhozena za svévolné měnění dávek opiátů, úspěšně se živila jako soukromá zdravotní sestra (dokonce i přes stížnosti na drobné krádeže).
Pak začala trávit svůj čas zabíjením lidí ve velkém – během několika týdnů roku 1901 vyvraždila rodinu Aldena Davise. Nejdříve zabila jeho manželku Mattie, o kterou se starala, poté následovali Davis, jeho sestra Genevieve a nakonec jeho dvě dcery Minnie a Edna.
Teprve poslední vražda nejmladší (přesto již čtyřicetileté) dcery Minnie vedla zbytek rodiny Davisů k tomu, aby nechali přezkoumat příčinu její smrti. Když bylo zjištěno, že byla otrávena, byla Jane Toppan 29. října zatčena a následně se přiznala k 31 vraždám. Svou „práci“ odváděla opravdu dobře, protože kdyby se nepřiznala, zřejmě by se nikdy nepřišlo na rozsah jejího travičství a byla by obviněna pouze z vyvraždění Davisových. Nakonec byla odsouzena, ovšem soud ji uznal šílenou se sklony slyšet hlasy, měla zřejmě sklony k schizofrenii. Dalších více než třicet let až do své smrti tak strávila internována na psychiatrii.
Proč vraždila
O motivech Jolly Jane máme poměrně jasno – sama se měla po svém zatčení pochlubit, že jejím cílem bylo zabít více lidí než kdokoliv jiný. K těmto činům prý měla nutkání a také podle svých vlastních slov zažívala sexuální vzrušení z přítomnosti smrti...
Oběti nejdříve otrávila, poté s nimi ležela v posteli a držela je za ruku nebo je hladila, dokud nezemřeli. Jed byl pro ni též prostředkem řešení osobních problémů – když měla zájem o místo hospodyně, podávala své konkurentce, která na „jejím“ místě pracovala natolik silnou dávku, aby vypadala jako opilá... Dokonce i v lásce a svádění mužů, do kterých se zamilovala, si vypomáhala jedovým „dopingem“ - sama se otrávila, aby vyvolala sympatie svého vyvoleného.
PODÍVEJTE SE DO GALERIE NA SÉRIOVOU VRAŽEDKYNI JANE TOPPAN:
