Uma Thurman je múza Quentina Tarantina, se kterým natočila kultovní Pulp Fiction: Historky z podsvětí a vděčí mu za velkou porci slávy. Jenže ona byla hvězda už dávno předtím.
S výškou 1,8 metru je nepřehlédnutelná, stejně tak její profil s mírně špičatým nosem a širokým úsměvem, který doprovází lehce přimhouřené oči.
Fotogalerie
Se svým tělem nebyla nějakou dobu spokojená, vyrostla rychle a vypadala jinak, než její vrstevnice. Rodinné zázemí měla také netradiční.
Rodinná historie
O kořenech Umy Thurman se obvykle moc nemluví, i když její rodina by sama o sobě vydala na zajímavou kapitolu. Matka Birgitte Caroline von Schlebrügge patřila mezi úspěšné modelky poloviny 20. století, byť to tehdy ještě nebyl takový velký a divoký byznys, jaký poznáme od devadesátých let. Vedle toho se věnovala psychoterapii. Jejím prvním manželem byl krátce v šedesátých letech slavný Timothy Leary, jeden z otců LSD. Podruhé se ještě ve stejné dekádě provdala za Roberta Thurmana, profesora a prvního oficiálního amerického buddhistického mnicha, kterého vysvětil sám Dalajláma.
Usadili se v New Yorku, postavili dům a v průběhu víc jak padesátiletého manželství se jim narodily čtyři děti - Ganden, Uma, Dechen a Mipam.
Příběhy z minulosti
Největší vliv na kariéru Umy Thurman měla paradoxně osoba, kterou nestihla moc poznat. Její babička z otcovy strany zemřela, když byly dívce tři roky, a rodina často vzpomínala na to, jak milovala divadlo a herectví. Tohle se usadilo i v hlavě malé holčičky a drží se to tam prakticky dodnes.
Zároveň pro ní umění představovalo únik před realitou. Dyslektička, která neuměla pořádně číst ještě v devíti letech, vytáhlá dívka, která vyrostla rychleji a víc než její vrstevnice... Trvalo hodně dlouho, než našla sama sebe. Vždy se ale cítila sebejistě mezi lidmi od divadla a filmu. To pro ní představovalo útočiště.
„Myslím, že jsem řekla matce, že chci být herečkou, když mi bylo dvanáct. A ona řekla: ‚Víš, Umo, každý by chtěl‘," vzpomíná se smíchem.
Pracovat začala v patnácti letech a z ohromného tempa polevila až v době, kdy se jí narodily děti. Jeden z prvních velkých filmů, Dobrodružství Barona Prášila (1988), natočila v osmnácti, a byl to TEN snímek, u kterého si uvědomila, že je na správné cestě. Že tohle chce dělat a je to reálné. A nešlo o ledajaký kousek, ale o jeden z vrcholů režiséra Terryho Gilliama, podivínského vizionáře, který se sice proslavil jako člen Monty Pythonů, ale má také dostatečně svéráznou a zajímavou osobní kinematografii. Natočil třeba kultovní filmy jako Brazil (1985) nebo 12 opic (1995).
Pokud se Uma měla ve svých začátcích od koho učit, že není potřeba dělat ústupky, byl to právě celoživotní hippie Gilliam. Sedmnáctiletá herečka tehdy musela vynechávat školu, aby mohla natáčet, ale stálo to za to.
Ještě v tom samém roce měla premiéru i historická freska Nebezpečné známosti, v níž měla velkou roli vedle zvučných jmen jako Glenn Close, John Malkovich, Michelle Pfeiffer a objevuje se tady i mladý Keanu Reeves.
Sama v mužském světě
V rozhovoru pro France 24 vzpomíná na to, jaké byly její začátky v porovnání s tím, jak se do světa filmu dostala její dcera Maya Hawke, která se loni objevila ve třetí řadě hitu Stranger Things jako Robin Buckley.
„Nikdy jsem nebyla v místnosti s další ženou. Tak to fungovalo. Když byl prostor pro ženskou postavu a vy jste jí získali, tak jste tam byli vy. Byl prostě nedostatek ženských rolí," říká Thurman. A položertem dodává, že žena byla ve filmech jakoby jen symbolicky, pro změnu.
Co je vlastně trochu paradox, protože právě ona se proslavila silnými ženskými rolemi ve filmech Quentina Tarantina - Pulp Fiction: Historky z podsvětí (1994), Kill Bill (2003) a Kill Bill 2 (2004).
Nic ale není tak jednoduchého, jak to na první pohled vypadá. V šestnácti zažila sexuální násilí ze strany nejmenovaného herce, který byl o dvacet let starší než ona. Zkoušel to na ní i Harvey Weinstein, producent mnoha filmů Quentina Tarantina.
Byla třikrát vdaná, ale i když má tři děti se dvěma muži, dnes je svobodnou matkou.
Být v kůži Umy Thurman není jednoduchá věc. Ale to život vlastně nebyl nikdy.