Trpasličí planeta Ceres se ze stínu slavnějších sousedů Marsu a Jupitera dostala do centra pozornosti, když na ní NASA objevila podzemní oceány.
Sonda Dawn odstartovala v červenci 2007 k pásu asteroidů a planetkám Vesta a Ceres, které se nachází mezi Marsem a Jupiterem.
Fotogalerie
Stala se první sondou, která zakotvila na oběžných drahách dvou různých vesmírných těles a cenné informace posílala zpátky až do října 2018, kdy se odmlčela.
Velký objev a pak ticho
Sonda Dawn měla před dvěma lety naplánované komunikační okno, ale kvůli vyčerpání pohonných hmot už nedokázala natočit anténu směrem k Zemi a pokračovat ve vysílání. Dodnes je bez kontaktu a na oběžné dráze trpasličí planety Ceres.
Právě k Ceresu se váže jeden z jejích největších objevů. Těsně předtím, než se Dawn odmlčela, dostala se do výšky 35 kilometrů nad povrchem trpasličí planety a získala bližší detaily o záhadných světlých oblastech, kterými se Ceres proslavil.
Vědci jejich analýzou zjistili, že jde o ložiska tvořená většinou uhličitanem sodným, známým na Zemi jako běžná soda. Jde o sloučeninu, která se v domácnostech používá třeba na praní. Na Ceresu pravděpodobně její ložiska pochází z kapaliny, která pronikla na povrch a odpařila se, čímž zanechala vysoce reflexní solnou kůru.
Další adept na život
Nejrozsáhlejší skvrny byly nalezeny v kráteru Occator, který je 92 kilometrů široký a 4 kilometry hluboký. Kapalina, která je vytvořila, pochází ze zásobníku slané vody nebo vody obohacené solí. Studiem gravitace planety vědci přišli na to, že tento rezervoár je asi 40 kilometrů hluboký a stovky kilometrů široký.
Díky objevu podzemních vod získal Ceres status světa s oceány a dostal se do vybrané společnosti Evropy, ledového měsíce Jupitera, a Encelada, ledového měsíce Saturnu. A stejně jako tyto dvě planety, i Ceres je odteď kandidátem na potenciální objevení mimozemského života.
Na další zajímavosti o trpasličí planetě Ceres se můžete podívat do GALERIE:
Fotogalerie
Zdroje: nasa.gov, msn.com