Sovětský svaz zahájil 4. října 1957 vzrušující éru dobývání vesmíru. Úspěšným vysláním satelitu Sputnik 1 rovněž zahájil velké technologické soupeření s USA.
Lesklá kovová koule se čtyřmi vnějšími anténami pro vysílání rádiových impulzů měla průměr 58 cm. Její signál mohli zachytit i radioamatéři po celé planetě.
Sputnik 1 startuje novou éru
Jeho název může v překladu znamenat společníka, průvodce, nebo také satelit. Sputnik 1 byl vypuštěn z kazašské základny Tyuratam, která je dnes známá jako kosmodrom Bajkonur. Na oběžné dráze dosáhl rychlost 8 100 metrů za vteřinu, co bylo přibližně 29 000 kilometrů za hodinu. Jeden oběh Země mu trval 96,2 minuty.
Sputnik 1 vysílal signály 21 dnů, než se mu 26. října vybila baterie. Poté v tichém stavu nadále létal kolem planety, až 4. ledna 1958 znovu vstoupil do atmosféry a shořel. Za tři měsíce vykonal 1440 obletů a urazil asi 70 milionů kilometrů. Ještě než se odmlčel, poskytl vědcům cenné informace o hustotě horní atmosféry, kterou bylo možné odvodit z odporu na oběžné dráze. Šíření rádiových signálů zase poskytlo údaje o ionosféře.
Amerika prohrává vesmírné závody
Sputnik 1 proletěl několikrát za den také nad územím USA, kde nejen radioamatéři s úžasem naslouchali jeho pípání. Byť to byl v podstatě jednoduchý zvuk, který jim neměl šanci nic říct, představoval obrovský technologický trumf Sovětského svazu.
Americkou vládu, armádu a vědeckou komunitu vůbec to přinutilo k reakci a jejich společné úsilí dohnat Sověty naplno odstartovalo vesmírné závody. Na stole totiž byly také obavy, že nové raketové a satelitní technologie by mohly mít i jiné než mírumilovné vědecké využití. Spojené státy americké sice také měly v plánu vypustit vypustit svůj první satelit, ale došlo k tomu až 31. ledna 1958. Sověti už mezitím ale dosáhli dalšího ideologického vítězství, když na palubě Sputniku 2 vyslali na oběžnou dráhu prvního živého tvora, psa Lajku.
A to nebylo všechno, Sověti v následující dekádě poslali do kosmu prvního muže, ženu a dokonce jejich kosmonaut se jako první pohyboval ve volném vesmíru. Sovětský svaz vedl až do konce 60. let, kdy posádka Apolla 11 přistála na Měsíci. Pak vesmírné otěže převzaly Spojené státy americké a drží je prakticky dodnes.
Zdroje: wikipedia.org, history.com