Barbara Lorenzová
10. 12. 2018 18:16

Zdroj: pixabay

Podle vědců nemůže za nadměrnou konzumací sladkostí jen nenasytnost, ale důležitou roli hraje i stres, který narušuje spánek. Nedostatek spánku zase zvyšuje hladinu inzulinu, proto máme chuť na sladké. Jak je možné, že sníme víc, když jsme ve stresu nebo špatně spíme?

Stres se nevyplácí

Chronický stres narušuje spánek a zvyšuje hladinu krevního cukru. To vede k návalu hladu a vyhledávání jídla jako útěchy. Následkem je další narušení spánku, ještě vyšší hladina stresu a ještě více narušená hladina krevního cukru. To postupem času může vést k nezdravému množství tělesného tuku, ale i k cukrovce druhého typu.

Nastavení „Uteč, nebo bojuj“

Při jídle se nám zvyšuje hladina krevního cukru a u zdravého člověka se zase rychle vrátí do normálu. Pokud je však člověk ve stresu, trvá hladině krevního cukru tři hodiny než se vrátí zpátky – asi šestkrát déle než během dne bez stresu. Příčinou, proč se to děje, je skutečnost, že ve stresu tělo přechází do režimu „uteč, nebo bojuj“.

Tělo si myslí, že je terčem útoku a uvolní do krve glukózu, aby dodalo energii svalům buď na obranu, nebo na útěk do bezpečí. Pokud tuto energii nepotřebujeme na útěk do bezpečí, pošle slinivka břišní do těla inzulin, aby hladinu cukru znovu snížil.

Nenechte se pohltit předvánočním stresem, hrozí vám žaludeční vředy

Kvůli zvýšené hladině inzulinu a klesajícímu množství krevního cukru dostaneme hlad – a to je také důvod, proč má člověk při stresu neodolatelnou chuť na sladké. Totéž se stane i v noci, když špatně spíme. Při spánkové deprivaci člověk denně průměrně zkonzumuje o 385 kalorií víc než obvykle, což odpovídá zhruba kaloriím obsaženým ve velkém muffinu.

Funguje to i u dětí

Neodolatelná touha po jídle postihuje i děti, pokud nemají dostatek spánku. Vědci, kteří tento problém zkoumají, vzali malou skupinu čtyřletých dětí, které byly zvyklé spát po obědě. Nejenže jim nedovolili si po obědě zdřímnout, ale navíc je nechali vzhůru o dvě hodiny déle, než byly děti doposud zvyklé. Následující den děti snědly o 20 procent víc kalorií než obvykle, především víc cukru a sacharidů. Další den už spaly tak, jak byly naučené a přesto ještě další den snědly o 14 % kalorií víc než normálně.