Imrich Rešeta
16. 12. 2021 13:32
Zdroj: Wikimedia Commons/Internet Archive Book Images, No restrictions
Antonín Dvořák patří nejen k nejvýznamnějším českým skladatelům, ale získal i světové renomé. Koncem 19. století působil v New Yorku, kde měla 16. prosince 1893 slavnostní premiéru jeho devátá a poslední symfonie Z Nového světa, známá též jako Novosvětská.
Symfonie Z Nového světa přesáhla hranice planety, v roce 1969 si totiž vzal její nahrávku sebou Neil Armstrong, když letěl na Měsíc. S jejím uvedením to ale v jistém ohledu zas tak optimistické nebylo.
Antonín Dvořák v Americe
Věhlasný český skladatel dostal v roce 1892 dopis od Jeanette Thurberové, zakladatelky Americké národní konzervatoře v New Yorku. Dvořákovi nabídla místo ředitele této instituce a nejen prestiž, ale také na tu dobu velice slušný plat ve výši 15 000 dolarů.
Nejdříve váhal, ale pak se nechal přemluvit a přestěhoval se do New Yorku. Není bez zajímavosti, že jedním z jeho amerických úkolů bylo najít tvář tamější hudbě. Zhostil se toho po svém a v jistém ohledu mírně kontroverzně.
Podle Dvořáka by americká hudba neměla vycházet z evropské tradice, ale z afroamerické a také indiánské hudby původních obyvatel kontinentu. K velkému zděšení některých kritiků našel Dvořák inspiraci v lidové tradici, kterou mnozí bílí Američané považovali za „primitivní“. A od jednoho kritika z Bostonu si dokonce vysloužil hanlivý přídomek „negrofil“.
Symfonie Z Nového světa
„V černošských melodiích Ameriky objevuji vše, co je potřeba pro velkou a vznešenou hudební školu,“ řekl Dvořák v květnu 1893 pro list New York Herald. A zašel mnohem dál, jeho žákem byl třeba jeden z prvních černošských skladatelů Harry T. Burleigh, který Dvořáka seznámil se spirituály.
Když měla 16. prosince 1893 v newyorské Carnegie Hall slavnostní premiéru Novodvorská, hudební kritik W. J. Henderson ji pro New York Times popsal jako „energické a krásné dílo, které musí zaujmout místo mezi nejlepšími díly v této formě od smrti Beethovena." Jenže také většinu textu věnoval nikoli chválení uměleckých hodnot, ale spíše obhajobě kontroverzních a zčásti i politických rozhodnutí Antonína Dvořáka.
„Je to americké?" ptá se Henderson v závěru svého textu. „Odpověď na tuto otázku závisí zcela na postoji, který se americká veřejnost rozhodne zaujmout ke zdrojům inspirace Dr. Dvořáka." Následující léta dala za pravdu Antonínu Dvořákovi, jeho vize byla správná.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Antonín Dvořák, Symfonie č. 9 (Dvořák)
History.com: Antonin Dvorak’s “New World Symphony” receives its world premiere in New York City
