Roztomilost je podle vědců z Oxfordské univerzity velmi účinným ochranným mechanismem, který zajišťuje přežití nemluvňat zcela závislých na svém okolí.
Řídký porost na hlavě, nemotorné pohyby, bezzubý úsměv, poruchy artikulace a tak trochu svérázný přístup ke všemu v dosahu… Nenajde se moc lidí, u kterých by to nevyvolalo úsměv nebo chuť přitulit se a pečovat o tohoto podivného tvora. A právě v tom tkví jeho výhoda, neboť díky tomu si zabezpečí přežití.
Faktor roztomilosti
V roce 2016 publikovali pracovníci Oxfordské univerzity studii s názvem O roztomilosti: Odemykání rodičovského mozku, která vycházela z průzkumu literatury pojednávající i o tom, jak roztomilí kojenci ovlivňují naše myšlení.
„Děti nás přitahují všemi našimi smysly, což dělá z roztomilosti jednu z nejzákladnějších a nejsilnějších sil formujících naše chování,“ vysvětluje Morten Kringelbach, který se podílel na již zmiňované studii.
Na první pohled obvykle fungují oči, které jsou s ohledem na tvář obrovské (tento poměř se pak už zmenšuje) a stejné to je i s hlavou, která je až příliš velká na tělo. Data však ukazují, že definice roztomilosti se neomezuje pouze na vizuální vlastnosti, ale obsahuje i zvuky a pachy kojenců. Samozřejmě, ne ty, které se linou z plné plínky, ale vůně čistého miminka. Z evolučního hlediska je proto roztomilost velmi účinným ochranným mechanismem, který zajišťuje přežití dětí zcela závislých na svém okolí.
Potěšení z péče
„Jde o důkaz toho, že roztomilost pomáhá kojencům přežít díky vyvolání péče, kterou nelze omezit na jednoduché instinktivní chování," dodává Kringelbach. Tato péče zahrnuje komplexní choreografii pomalého, opatrného, úmyslného a dlouhotrvajícího prosociálního chování, jenž podněcuje základní systémy potěšení mozku. Přesně takové, jaké poznáme třeba z konzumace dobrého jídla nebo poslechu oblíbené hudby.
Zajímavé je, že reakce vyvolaná roztomilým miminem může být přítomná u každého, bez ohledu na rodičovský stav nebo pohlaví. Roztomilost se pak postupně vytrácí ruku v ruce s tím, jak děti rostou a stávají se méně závislé na pomoci okolí. A můžou péči oplatit někomu, kdo převzal štafetu roztomilosti.
Zdroje: ox.ac.uk, vox.com