Imrich Rešeta
26. 09. 2020 12:16
Zdroj: Flickr.com/CC BY-NC-SA
Deset dnů v New Yorku vyvrcholilo 26. září 1960 čtyřhodinovým projevem v OSN. Co všechno mu předcházelo a jak si kubánský vůdce Fidel Castro užíval americký výlet?
Nebyla to jeho první návštěva New Yorku, byl v něm už řadu let předtím. Ale v dubnu 1959, čtyři měsíce poté, co s partyzánskou armádu převzal moc na Kubě, se podíval do Velkého jablka oficiálně. Najal si drahou firmu pro styk s veřejností a prošel městem jako rocková hvězda.
Fotogalerie
Novináři ho sledovali na setkání se školáky, kteří měli falešné vousy à la Castro, nebo když si v zoo v Bronxu dopřával hot dog a házel arašídy slonům. Navštívil Wall Street, prohlédl si Empire State Building... To byl ale ještě prakticky neznámý revolucionář v olivově zelené uniformě. Byl mladý, uměl zapáleně řečnit a strhnout davy.
Jiná doba, jiný Castro
Rok na to už bylo Castrovo přijetí v New Yorku méně vřelé. Za tu dobu se totiž stihl vybarvit - navázal úzké vztahy se Sovětským svazem, na Kubě zakázal cizincům vlastnictví půdy a znárodnil americké obchodní zájmy. Kvůli obavám z toho, že Kuba rudne, USA zavedly sankce jako omezení dovozu cukru a prodeje ropy. Prezident Dwight D. Eisenhower dokonce schválil tajný plán svržení Castrova režimu.
Když 18. září 1960 vystoupil z letadla, už to nebyl ten usměvavý sympaťák, ale zachmuřený muž, který víc nešel novinářům na ruku. Přišel také o svobodu pohybu, kterou měl o rok dřív, a z bezpečnostních důvodů se nemohl volně pohybovat po New Yorku, kam se vrátil i kvůli vystoupení na Valném shromáždění OSN.
První potíže začaly, když si v hotelu Shelburne, který byl jen několik bloků od kubánské ambasády, od Castra a jeho suity vyžádali zálohu 10 000 dolarů za případné škody na majetku. Podle některých zdrojů se vedení hotelu také obávalo, že na budovu zaútočí příslušníci kontrarevoluce. Sám revolucionář si okamžitě šel stěžovat do OSN s tím, že nemají problém postavit si stany v Central Parku. „Jsme horští lidé. Jsme zvyklí spát pod širým nebem."
Harlem vítá Castra
Tuto návštěvu si Castro už užíval jiným stylem, který by se dal charakterizovat jako provokace amerických úřadů. Se svou delegací opustil luxusní hotel Shelburne a vyrazili do Harlemu, kde obsadili chátrající zařízení Theresa. Prý se v černošské čtvrti cítí jako doma. Rozdával rozhovory afroamerickým novinám, spřátelil se beatnikem Allenem Ginsbergem nebo aktivistou Malcolmem X, který mu zařídil vřelé přijetí davů a řekl: „Dokud je strýček Sam proti vám, víme, že jste dobrý člověk."
Následující den se zde Castro setkal se sovětským vůdcem Nikitou Chruščem, který se snad na každé společné fotografii buď až nemístně usmívá, nebo mladého muže v uniformě mocně objímá. Všechny přesvědčoval, že Kuba se také stane komunistickou. A o Castrovi řekl, že je jako mladý kůň, který nebyl zlomen. Jen potřebuje nějaké školení.
To už se před hotelem, nad kterým mimochodem zavlála kubánská vlajka, scházeli zvědavci a příznivci všech možných táborů. Došlo na transparenty, házení vajec a občasné pošťuchování. V novinách se objevovaly podle všeho totálně smyšlené historky o tom, že hotel Shelburne vyhodil Castra kvůli chování slepic na pokojích nebo návštěvám prostitutek. On si zatím užíval prostředí Harlemu, kde ho v tu chvíli prakticky bezmezně zbožňovali.
Pravá tvář Fidela Castra
Jenže Harlem se za pár dnů mladého revolucionáře trochu přejedl. Když ho prezident Eisenhower nepozval na oběd s vůdci zemí Latinské Ameriky, uspořádal banket v hotelu Theresa, kam okázale pozval „chudé a skromné lidi Harlemu". To už se začaly ozývat hlasy, že mu nejde o nic jiného než o propagandu. A následně místní baptističtí kněží odsoudili Castrovy pokusy udělat z harlemské komunity bojiště jeho ideologií.
Pokračovalo to 26. září na Valném shromáždění OSN. Nejdřív ujistil shromážděné světové vůdce, že se bude stručný, ale pak zahájil 4 a půl hodiny trvající monolog, v němž odsoudil zahraniční politiku USA vůči Kubě a dalším malým národům v Latinské Americe. USA obvinil ze spiknutí za účelem ničení jeho vlády. A za frenetického potlesku Nikity Chruščova ocenil Sovětský svaz a varoval, že Kuba nebude stát sama, bude-li provokována.
Dva dny na to se Castrova výprava odhlásila z Theresy a vydala se zpátky do Havany. Na letišti Idlewild ale zjišťují, že jejich letadla byla zabavena kvůli neplacení dluhů. Rozzuřený Castro našel zastání u Chruščova, který Kubáncům půjčil sovětské letadlo. „Sověti jsou naši přátelé. Úřady kradou naše letadla. Sovět nám dal letadlo," řekl Castro novinářům lámanou angličtinou a pak zmizel uvnitř letadla s kladivem a srpem na boku.
Na unikátní fotografie Fidela Castra v New Yorku se můžete podívat do GALERIE:
Fotogalerie
Zdroje: fidelcastro.cu, history.com, medium.com
