Denisa Zajíčková
08. 03. 2020 08:00
Zdroj: pixabay.com
Zeptejte se starší generace, co si představí pod 8. březnem. Pravděpodobně rudé karafiáty, bujaré oslavy a socialistický režim. Navzdory domněnkám o podněcování kulturních rozdílů mezi muži a ženami se jedná o den, který je oslavou boje za volební právo žen.
Šitím za volební právo
Krátce řečeno svátek vznikl v USA a zapříčinily se o něj newyorské švadleny. Když v roce 1908 vypuklo v New Yorku velké shromáždění za volební právo žen, bylo jedním z největších témat rovnoprávnosti už několik století.
A dokonce ani sto let po těchto událostech ještě v globálním měřítku nepředstavovalo samozřejmost. Poslední zemí, která ženám účast ve volbách povolila, byla Saúdská Arábie v roce 2015. Naopak, první zemí, která volební právo ženám přiznala, byl v roce 1893 překvapivě Nový Zéland, za ním následovala Austrálie. V Evropě se jednalo prvotně o skandinávské země jako Finsko, Norsko a Dánsko.
V českých zemích se o to, aby ženy měly svůj hlas ve volbách, zasadily nejvíce na přelomu 19. a 20. století Františka Plamínková a Alice Masaryková. První ženou, která byla zvolena do českého sněmu, se v roce 1912 stala Božena Viková-Kunětická, spisovatelka se silnou feministickou tendencí a zároveň nacionalistická politička. Byla blízkou přítelkyní Karla Kramáře, účastníka odboje za první světové války, a společně s Eliškou Krásnohorskou, naší nejvýraznější bojovnicí za vzdělání dívek, také jednou z prvních členek České akademie věd. Ta existuje dodnes pod názvem Akademie věd České republiky.
Do ulic za lepší mzdu a zrušení dětské práce
Amerika byla v této oblasti progresivnější, ženy o své volební právo usilovaly mnohem dříve. Jak už jsme zmiňovali, tisíce jich vyšly do newyorských ulic, aby prosadily lepší mzdu, hlasovací právo a konec dětské práce. Ještě v 19. století totiž pracovalo v USA 750 000 dětí. Problém následně změnila Mezinárodní organizace práce, která dětské zaměstnance monitorovala a regulovala.
Zajímavostí je, že ačkoliv se neustále objevují tendence boje proti dětské práci, bolívijský parlament v roce 2014 schválil zákon, který umožňuje legálně zaměstnat děti starší 10 let.
" style="border: none; position: relative; visibility: visible; display: block; margin: 0px; padding: 0px;" height="120px" width="400px">
Americká socialistická strana vyhlásila po masové demonstraci 28. února 1909 Svátek žen, který měl být slaven poslední únorovou neděli. Rok poté se v Kodani konala konference Druhé internacionály, mezinárodní socialistické organizace ustanovené v roce 1889 Friedrichem Engelsem, německým politickým filosofem, ekonomem a spoluzakladatel marxismu. Konference se účastnila i Clara Zetkin, prominentní německá socialistická politička a bojovnice za ženská práva. A právě ona prosadila pravidelné konání svátku, tehdy ještě bez pevného data. Následující rok se už MDŽ slavil v mnoha zemích po celém světě.
Vliv Petrohradu
Enormně rostoucí nespokojenost obyvatel Ruska s válečnými poměry vyústila v roce 1917, těsně před přicházející únorovou revolucí, do velké demonstrace v Petrohradě, která podle juliánského kalendáře připadla na poslední únorovou neděli. Podle gregoriánského kalendáře se jednalo o neděli 8. března.
Svátek tak dostal pevné datum, rychle se rozšířil a nabral na extrémní popularitě. Dodnes je v Rusku slaven s velkou pompou a ženy dostávají hodnotné dary. V zemi to dovedli k takové dokonalosti, že existuje seznam nevhodných dárků. Mezi ně patří například erotické pomůcky nebo šperky.
Proč je u nás svátek symbol minulého režimu?
Po druhé světové válce, kdy se v Čechách dostala k moci komunistická strana, byl svátek symbolem bujarých oslav a obdarovávání žen karafiáty. Důležitým faktem je, že ačkoliv dnes červený karafiát v Čechách představuje symbol MDŽ, původní záměr nebyl spojit svátek s touto květinou. Důvodem byla hlavně omezená nabídka v květinářstvích.
Pod pokličkou byl svátek nástrojem extrémní propagandy a proto po Sametové revoluci upadl do zapomnění. Dnes ho slaví jen třetina Čechů, přičemž nejmladší generace jej mnohdy ani nezná. Navzdory všeobecnému přesvědčení vám však ženy starší generace patrně řeknou, že pro ně není svátek negativním symbolem a květinu dostanou od muže rády.
Zdroj: wikipedia.com, un.org, ceskatelevize.cz, emancipatie.nl
