Imrich Rešeta
06. 05. 2021 09:56
Zdroj: Freepik
Většina savců se narodí se schopností chodit. Lidé se k tomu dopracují o řadu měsíců později, ale hned po narození se umí smát. Proč je tomu tak? Důvody shrnul odborník na behaviorální ekonomii pro Psychology Today.
Je to vlastně jedna z věcí, která udrží nevyspalé rodiče vzhůru a v relativní dobré náladě, neboť dětský smích má schopnost zahnat i ty největší chmury. Benjamin Ho, který se na newyorské Vassar College věnuje behaviorální ekonomii, teorii her a důvěře, napsal pro Psychology Today zajímavý pohled na to, proč se děti umí smát hned od narození.
Co je základem civilizace?
„Odpověď, na otázku, proč se děti smějí, je založena na důvěře. Lidé používají smích k budování důvěry a důvěra je zásadní pro to, co z nás dělá člověka,“ říká Benjamin Ho, který na tuto definici došel poté, co mu dva malí synové nedali spát celou noc.
Pojem důvěra si patrně každý vědní obor charakterizuje trošku po svém, ale můžeme říct, že jde o ochotu spoléhat se na někoho jiného. Proto je důvěra zásadní pro spolupráci, která je zase základem civilizace.
Když se setkáme s někým, kdo se směje stejným věcem jako my, pravděpodobně je součástí stejné kultury a sdílí stejná pravidla. Potkali jsme někoho, komu můžeme věřit.
O důležitosti důvěry
Biologové, kteří studují smích, identifikovali jeho evoluční a anatomický původ. Tvrdí, že univerzálnost smíchu mezi lidmi a jeho podobnost s chováním pozorovaným u primátů blízkých lidem, zdůrazňuje klíčovou roli smíchu v mezilidských vztazích.
Příroda vložila do naší biologie způsob, jak získat důvěru, protože je zásadní pro spolupráci. Když spolupracujeme, dokážeme toho víc než jednotlivec, respektive ještě víc než je jen pouhý součet výkonů samostatných lidí.
Spolupráce však s sebou nese riziko a překonání rizika vyžaduje důvěru. A jsme zase u toho smíchu. Jenže je v tom malý háček. Mechanismy, jako je smích, fungují doopravdy pouze v malých komunitách. Naše důvěra totiž klesá, když komunikujeme se sociálně vzdálenějšími skupinami lidí. Aby se rozšířila důvěra ve větší skupiny, vybudovali jsme v průběhu staletí nové instituce založené na náboženstvích, vláde zákona a trzích. Důvěru „na dálku“ zprostředkovávají banky, značky, které kupujeme, ale také elektronický obchod, blockchain nebo sdílení aut či bydlení. A to všechno mohlo vzniknout jen díky tomu, že se kdysi jedno dítě usmálo na své rodiče…
Zdroje informací:
Psychologytoday.com: What does a baby’s laugh tell us about trust?
