Zuzana Aidomoanová
07. 08. 2019 07:30
Zdroj: Archiv
Skvělý herec, šarmantní elegán a silná osobnost. Takový byl Oldřich Nový, který se narodil přesně před 120 lety. Legendu prvorepublikového filmu nezlomil ani koncentrační tábor, kam se dostal kvůli své židovské manželce Alici. Herecký kolega Jan Skopeček později vzpomínal, jak mu Oldřich Nový pomohl přežít.
Dívka v modrém, Hotel Modrá hvězda, Eva tropí hlouposti a mnoho dalších filmů skvěle zahrál Oldřich Nový, hvězda první velikosti. Paradoxem je, že vrchol jeho kariéry nastal v době okupace, počátkem 40. let dvacátého století. Do pracovních a koncentračních táborů tehdy musel postupně odejít prakticky každý žid. Tím Oldřich Nový sice nebyl, přesto počátkem roku 1945 nastoupil k deportaci i on. Nového manželka Alice Wienerová, které byl celý život oddaný a nehodlal ji ani pod pohrůžkou nacistických perzekucí zatratit, byla totiž židovského původu.
Fotogalerie
Kristián na Hagiboru
Na shromaždišti internačního tábora Hagibor v Praze se připravuje další transport do koncentračního tábora. Vězně a židy čeká přesun na nákladové nádraží Žižkov a odtud rovnou do dobytčích vagónů. Zima je hrozná, píše se také 23. leden čtyřicátého pátého roku.
Do vlaku mířícího do koncentračního tábora Ostenrode nastupuje i muž v lyžařských šponovkách a bekovce naražené přes uši. Jen málokdo by čekal, že oním vězněm je filmová hvězda první velikosti Oldřich Nový. Ten, který rozdával smích a milovaly ho ženy napříč generacemi. Dlouho odolával tlaku nacistů, aby se rozvedl, ale on tak neučinil. Raději než velkou kariéru zvolil morálku. A to ho dovedlo do koncentráku.
Skopeček: Staral se o mně jako o syna
Stejně překvapený byl i v té době úplně mladičký herec Jiří Skopeček: „Jako poloviční Žid jsem musel odjet s transportem. Nejhorší to pro mě bylo v tom vlaku. V jednom vagónu nás bylo naměstnaných osmdesát, nedalo se ani sedět. Dostal jsem hrozné horečky. Když mi bylo nejhůř, prodrala se ke mně postava v lyžařském oblečení. A byl to Kristián (Nového slavná filmová role, pozn. red.). Změřil mi teplotu a dal nějaké prášky i svou deku. Moc hezky se o mně staral celou cestu. Dokonce i v koncentráku mi zařídil na dva dny postel a chodil se na mě pravidelně dívat. Když jsem se uzdravil, někam zmizel, ani jsem mu nemohl poděkovat. Takový to byl formát,“ vzpomínal na první setkání Skopeček po letech.
Elegance v koncentráku
Stejně na Nového vzpomínal v televizním dokumentu i další tehdejší vězeň malíř Ondřej Sekora: „V lágru jsem zažil ledacos, ale na moment, kdy apelplac přecházel Olda Nový, nikdy nezapomenu. Vykračoval si, jako by se nic nedělo. Důstojně a i v těch hadrech, co na sobě měl, velmi elegantně jako lev salónu. Jako by šel na procházku nebo do baru v nějakém svém filmu. A ještě se usmíval, ten obrázek mám stále v paměti. Stejně jako to, že nás ostatní pořád povzbuzoval. Přehrával slavné scény ze svých filmů, vyprávěl vtipy a zpíval. A nikdy si nestěžoval.“
Útěk domů
Sám Oldřich Nový o této etapě svého života nikdy veřejně nemluvil. Až po letech prozradila jeho dcera Jana Včeláková v dokumentu České televize Příběhy slavných, že její otec z tábora uprchl. „Vrátil se do Prahy, a aby ho nikdo nepoznal, tak ležel ofačovaný v nemocnici. Nesměl ani mluvit, aby ho nepoznali podle hlasu. A takhle přežil až do konce války.“
Po válce se Oldřich Nový snažil navázat na své předešlé úspěchy, filmoval dál, jenže jeho archetyp se v nových politických podmínkách příliš nehodil. Viděl, jak jeho kolegové Vlasta Burian nebo Jiřina Štěpničková končí za mřížemi, a tak raději dobrovolně odevzdal státu své divadlo a neváhal před kamerou vyměnit žaket za montérky. Objevil se tak v budovatelských filmech Slovo dělá ženu a Nechte to na mě. Návratu se Oldřich Nový dočkal až v 60. letech, kdy si zahrál hlavní dvojroli v hudební komedii Dva z onoho světa nebo emeritního profesora tance a společenské výchovy v legendární komedii Světáci.
VĚZNĚ JAKO OLDŘICH NOVÝ TÝRALI V NACISTICKÝCH KONCENTRAČNÍCH TÁBORECH NEJEN MUŽI, ALE I ŽENY - BESTIE. PODÍVEJTE SE DO GALERIE NA NEJHORŠÍ Z NICH:
