Imrich Rešeta
07. 11. 2020 18:52
Zdroj: Metro-Goldwyn-Mayer Studios Inc.
Dodnes se mu říká King of Cool, protože působil neskonale stylově nejen ve filmech, ale i v civilním životě. Steve McQueen prohrál boj s rakovinou 7. listopadu 1980.
V dětství ho provázelo násilí a neschopnost rodičů postarat se nejen o svůj život, ale také o malého kluka.
Fotogalerie
Strávil spoustu času na útěku, žil na ulici a když jednou ležel zmlácený před svým otčímem, řekl mu, že pokud se ho ještě jednou dotkne, zabije ho.
Boj se životem
Nesmiřitelné modré oči, neutuchající energie a neuvěřitelné charisma představují jenom zlomek z výrazné osobnosti závodníka a herce, který v podstatě definoval druhou polovinu 20. století. Byl hrdinou, který se ne vždy drží přesně litery zákona, ale můžete si být jisti, že vždy udělá správnou věc.
Životem se musel doslova protloukat. Jako kdyby nestačilo, že když 23. března 1930 přišel na svět, bylo to zrovna v období velké deprese, která zdánlivě neměla konce. Jeho otec William McQueen, akrobatický pilot, opustil Stevovu matku Julii Ann po krátké známosti a ona se pak o dítě nedokázala postarat.
A stejný byl i její pozdější partner. Mlátil nejen ji, ale i Steva, který poprvé utekl z domu v devíti letech. I když měl možnost zůstat na farmě svého oblíbeného strýce Clauda, jenž je vykreslován jako dobrý a férový chlap, od něhož se hodně naučil, Steve nikde nevydržel dost dlouho. Tahal se s pouličním gangem, utekl k cirkusu, až skončil v internátní škole pro problémovou mládež. Napravila ho až armáda, do které nastoupil jako sedmnáctiletý. Zpočátku byl těžký oříšek, několikrát ho degradovali kvůli chování, utekl třeba za svou přítelkyní a až po dvou týdnech ho objevila hlídka a dovlekla zpátky. Jenže poté si vstoupil do svědomí a vypracoval se k čestné stráži, která hlídala prezidentskou jachtu Harryho Trumana.
Poslední dny Steva McQueena
Z pouhé jedné repliky v divadle se vypracoval na jednoho z nejznámějších a nejlépe placených herců své doby. Jeho filmografie prakticky nemá slabé místo a tvoří ji klasiky jako Sedm statečných (1960), Velký útěk (1963), Bullittův případ (1968) nebo Skleněné peklo (1974), v němž se konečně objevil se svým rivalem Paulem Newmanem.
Jenže pořád ho to táhlo k závodění, kvůli němu si dokonce vzal dlouhou hereckou pauzu v polovině 70. let, kdy byl na vrcholu popularity. Podle legendy se tato vášeň zrodila, když mu strýc Claude ke čtvrtým narozeninám daroval červenou tříkolku. Touha po rychlosti a soupeření ho provázela po celý život a paradoxně může asi i za jeho smrt. Houževnatý sportovec, ale také dlouholetý kuřák, začal v roce 1978 trpět silným kašlem a dýchavičností. Vzdal se cigaret, ale nepomohlo to. Několik měsíců na to mu lékaři diagnostikovali mezoteliom, nádor pohrudnice, který se vyvinul v důsledku kontaktu s azbestem. Tento materiál se používal jako izolace v oblecích a přilbách závodníků, ale McQueen s ním pracoval i přímo, když v armádě odstraňoval izolace z potrubí válečné lodě.
Lékaři mu řekli, že s tím nelze nic udělat, proto podstoupil drahou experimentální léčbu v Mexiku. Ale ani injekce zvířecích buněk do svalů, velké dávky vitamínů, organická strava a používání častých klystýrů mu život nezachránily. Zemřel ve spánku 7. listopadu 1980 na srdeční selhání, jen několik hodin poté, co mu lékaři odstranili četné nádory. Operaci podstoupil i přes varování, že by to jeho srdce nemuselo vydržet. Steve McQueen byl poté zpopelněn a rozptýlen v Tichém oceánu.
Na fotografie ze života Steva McQueena se můžete podívat do GALERIE:
Fotogalerie
Zdroje: latimes.com, history.com, wikipedia.org
