Imrich Rešeta
12. 06. 2020 11:43
Zdroj: Eso
Zatím vypadá jako žlutá spirála, ale časem z ní pravděpodobně bude nová exoplaneta, tedy planeta obíhající kolem jiné hvězdy než je naše Slunce.
Díky Keplerovu dalekohledu už vědci identifikovali tisíce exoplanet. S každým dalším probádaným kouskem vesmíru se dozvídáme víc také o jejich vývoji. Jen možnost pozorovat a studovat zrod planet byla jakýmsi nedostižným svatým grálem. Až dosud.
Zrod z prachu
Před několika lety snímala Atakamská velká milimetrová anténní soustava (ALMA), co je soustava 66 radioteleskopů v Chile, hvězdu zvanou AB Aurigae, vzdálenou od Země 520 světelných let. Podle získaných dat by tato mladá hvězda mohla mít na disku malé poruchy naznačující planetární formaci. Evropská jižní observatoř (ESO) se to následně snažila potvrdit pomocí soustavy čtyř dalekohledů s názvem VLT. Ty jsou rovněž v Chile.
Evropská jižní observatoř nedávno publikovala výsledek, respektive snímky sluneční soustavy s víry plynu, které by mohly být začátkem planetární formace. Planety se totiž utvářejí nabalováním prachových shluků a chladného plynu v protoplanetárních discích kolem mladých hvězd.
„Abychom zaznamenali planety v relativně krátkém období jejich formování, potřebujeme pozorovat velmi mladé systémy. Až dosud ale astronomové nebyli schopni získat dostatečně detailní záběry takových disků, které by umožnily identifikovat struktury objevující se v místech, kde by mohly planety vznikat,“ vysvětluje Anthony Boccaletti z Pařížské observatoře.
Nová planeta
Snímky zachycují působivou spirálu plynu a prachu okolo hvězdy AB Aurigae a spirály tohoto typu naznačují přítomnost mladých planet. Jasná žlutá skvrna v blízkosti středu bývá označována také jako ‚twist‘. Ten vzniká propojením dvojice spirál – jedna se navíjí od oběžné dráhy planety dovnitř a druhá směrem ven – přičemž se setkávají v místě, kde se planeta nachází. To umožňuje akreci, tedy zvětšování objemu prachu a plynu z disku, co představuje růst planety.
Zatím nepojmenovaná budoucí planeta se nachází od své hvězdy asi tak daleko jako je v naší Sluneční soustavě Neptun od Slunce, tedy přibližně 4 498 252 900 kilometrů.
Evropská jižní observatoř momentálně buduje tzv. ELT, dalekohled s primárním zrcadlem o obrovském průměru až 39 metrů, který umožní získat ještě detailnější pohled na planety ve vývoji.
Zdroje: eso.org, extremetech.com
