Imrich Rešeta
14. 10. 2020 17:31
Zdroj: Wikimedia Commons/CIA, Public domain
Svět se octl na pokraji jaderného konfliktu, když byly 14. října 1962 na Kubě odhaleny sovětské rakety, které by mohly zasáhnout území USA.
Major Richard Heyser pořídil se svým špionážním letounem U2 při průletu nad Kubou 928 snímků, které poprvé v plné kráse odhalily, co se chystá na Kubě. Odveta na sebe nenechala čekat dlouho.
Špioni na hranicích
Americká výzvědná letadla U2 z dílny Lockheed Corporation byla ve vzduchu od roku 1956 a jednou z oblastí, které USA díky nim monitorovaly, byl tehdejší Sovětský svaz. Jenže když se místní armádě v květnu 1960 povedlo jedno z nich sestřelit a zajmout pilota Garyho Powerse, muselo dojít ke změně taktiky.
Od té doby letouny nenarušovaly hranice Sovětského svazu a CIA se víc soustředila na satelitní snímky, byť ještě nedosahovaly potřebné úrovně. Významná epizoda studené války měla dohru o dva roky později, když byl Powers vyměněn za sovětského špiona Rudolfa Abela. Pojednává o tom také výtečný snímek Stevena Spielberga Most špionů (2015).
Svět na pokraji jaderné války
V září 1962 si analytici DIA, co je zpravodajská agentura amerického ministerstva obrany, všimli, že na Kubě jsou raketové střely země-vzduch uspořádány podobně, jako to dělá Sovětský svaz k ochraně svých základen. Vyžádali si proto přelet U2 nad ostrovem. O přesunu 66 jaderných raket směrem na Kubu se vědělo již dříve, teď došlo na potvrzení jejich rozmístění jen 150 kilometrů od pobřeží USA.
Povolení bylo uděleno 9. října, ale kvůli špatnému počasí došlo k posunu přeletu o týden. Zbytek je dobře známá historie. Major Richard Heyser pořídil 14. října téměř 1000 záběrů, z nichž jasně vyplývá, že na Kubě jsou rozmístěny sovětské jaderné rakety. Následující den se fotografie dostaly na stůl prezidenta Johna F. Kennedyho a vypukla kubánská krize, které se někdy říká i karibská. Třináct dnů trvající napětí mezi dvěma jadernými mocnostmi, jenž měly sílu poslat svět do záhuby.
Krize skončila až poté, co Nikita Chruščov 28. října souhlasil s odstraněním raket, pokud mu Spojené státy americké slíbí, že nebudou vojensky zasahovat proti režimu Fidela Castra. K tomu také došlo a byť se komunizmus a napojení na Sovětský svaz na ostrově zachovaly, Chruščov byl za ústupek vůči USA kritizován a později odvolán z funkce. Svou porci kritiky dostal i Kennedy, protože prý postupoval proti komunistům příliš měkce a mohl dosáhnout víc.
Zdroje: wikipedia.org, ct24.ceskatelevize.cz
