Imrich Rešeta
27. 05. 2020 07:25
Zdroj: Wikimedia Commons/Élisabeth Louise Vigée Le Brun, Public domain
Královské porody jsou pod drobnohledem i dnes, ale to nejdůležitější, tedy samotný příchod dítěte na svět, mají pro sebe jenom rodiče a lékařský tým. Tato praxe je v historii monarchií relativní novinkou.
Píše se 1. listopad 1661 a královna Marie Tereza Habsburská, španělská manželka francouzského krále Ludvíka XIV., pociťuje první kontrakce. Její tiché palácové pokoje, ve kterých byla celé dny slavnostně uzavřena, začínají plnit princezny, vévodové a hraběnky.
Pod drobnohledem
Narození královského dítěte bylo považováno za tak důležité, že potřebovalo svědky. Na jedné straně to sice zvyšovalo strach nastávající matky a její utrpení během porodu. Ale třeba v případě Marie Terezy šlo o ujištění dvořanů, že živé dítě nebude nahrazeno mrtvým, nebo že holčičku nevymění za vytouženého chlapce. Naštěstí se po dvanácti hodinách narodil kluk - Ludvík Francouzský.
Před palácem převládala karnevalová atmosféra. Španělští herci a hudebníci tančili pod královskými okny s harfami, kytarami a kastanětami, aby Marii Tereze připomněli její rodnou zemi. Ona prý zatím nahoře křičela v bolestech, že nechce rodit, ale raději zemřít.
Královské divadlo
Marie Antoinetta (na úvodním obrázku s dětmi - Marie Terezie Bourbonská, Ludvík Josef Bourbonský a Ludvík XVII.) byla v očekávání až po osmi letech manželství s Ludvíkem XVI, co znamenalo nejen dlouhá léta pod tlakem, aby už konečně otěhotněla, ale také samotný porod vzbuzoval velká očekávání. Porodí vytouženého následníka trůnu?
A tak, když 19. prosince 1778 dává zvonkem znamení, že nastává onen okamžik, její komnaty ve Versailles se octnou ve stavu ne nepodobném chaosu. Antonia Fraser v knize Marie Antoinette: The Journey (Marie Antoinetta: Cesta) píše, že davy se soustředily hlavně na vnější místnosti, ale v obecném zmatku několik lidí proniklo i do vnitřních pokojů. Když se nedostali k dobrému výhledu ze země, někteří královští diváci prý zamířili nahoru a šplhali na vybavení místnosti.
Matka na druhé koleji
Po 12 hodinách Marie Antoinetta porodila malou holčičku, která dostala po babičce jméno Marie Terezie. Přestože nešlo o chlapce, nastal v královských komnatách takový halas, že královna dostala záchvat a omdlela.
„Tlak lidí, horko a nedostatek čerstvého vzduchu v místnostech, jejichž okna byla měsíce uzavřena, aby dovnitř nepronikla zima, bylo na ni po dvanáctihodinovém snažení příliš," poznamenává Fraser. Trvalo několik minut, než si někdo všiml královnu v bezvědomí. Desky z utěsněných oken byly rychle strženy a dovnitř se dostal čerstvý vzduch, který omámenou královnu probral.
Alžběta mění pravidla
Od doby Marie Beatrice d´Este, manželky anglického krále Jakuba II. Stuarta, která měla u porodu 67 svědků, se situace v průběhu staletí změnila. Nával v komnatách opadl a když přicházela na svět budoucí královna Alžběta II., byl přítomen jenom jeden svědek. Do domu rodičů královny matky, tedy královny Alžběty, povolali ministra vnitra Williama ‘Jix’ Joynson-Hickse, který sledoval, jak dítě přichází na svět císařským řezem.
Archaický zvyk, mít k ruce někoho, kdo formálně dosvědčí porod, byl zrušen v roce 1948, krátce před narozením prvního dítě princezny Alžběty. Hrozilo totiž, že by kvůli formalitám muselo v galerii sedět minimálně sedm politiků, nejen z Velké Británie, ale třeba i z Kanady.
U samotného porodu pak pro změnu chyběl otec. Nervózní princ Philip hrál během Charlesova narození squash. Když to všechno skončilo, přinesl vyčerpané manželce šampaňské a karafiáty. Zúčastnil se až narození čtvrtého dítěte, prince Edwarda. Od té doby již královští otcové narození svých dětí nevynechávají.
Zdroje: history.com, historyextra.com
