Radka Křivánková
03. 03. 2020 10:00
Zdroj: Pixabay.com
Někdy život přináší příběhy, které se směle mohou rovnat s těmi nejbizarnějšími fantaziemi kreativních spisovatelů. Přestože se vyskytují jen zřídka, v praxi můžeme zažít syndromy, které projevy a chování člověka, jeho myšlení nebo postoj ke svému okolí posouvají daleko za hranice normálnosti. Takovým je i syndrom Alenky v říši divů, ale zdaleka není jediný.
Vzácná psychická porucha, kdy člověk zkresleně vnímá okolní prostředí. Cítí se větší nebo menší, než je ve skutečnosti, anebo vnímá své okolí jako zvětšené či zmenšené... To je syndrom Alenky v říši divů. Syndrom ovlivňuje nejenom zrak, ale i další smysly. Někdy dochází také ke zkreslení vnímání času.
Fotogalerie
Ve světě dvojníků
Alenka v říši divů nakonec zní jako pohádka proti dalším psychickým onemocněním. V roce 1923 popsal francouzský psychiatr Jean Joseph Capgras například syndrom typický přesvědčením, že blízkého člověka nahradil dvojník. Dvojníkem může být pro člověka s Capgrasovým syndromem člen rodiny, partner, ale dokonce i domácí mazlíček. Přestože se zdánlivý dvojník chová zcela běžně, postižený trvá na tom, že jde ve skutečnosti o někoho jiného. Postižený vidí někdy dvojníka i v zrcadle.
Capgrasův syndrom má podobné znaky jako Fregoliho syndrom. Odkazuje na italského umělce Leopolda (Luigi) Fregoliho, který byl mistrem převleků. Člověk trpící Fregoliho syndromem se domnívá, že několik lidí z jeho okolí ve skutečnosti představuje jednu osobu, která se různě převléká a maskuje do jiných osobností.
Syndrom pojmenovaný podle pařížského neurologa Julese Cotarda zachází ještě dál. Člověk nabývá pocit, že je mrtvý, případně že je zombie, které chybí určité tělesné orgány.
Syndromy turistů, a nejenom turistů
Některé zvláštní psychické projevy se vážou na konkrétní místo. Známe tak například jeruzalémský syndrom, pařížský syndrom nebo florentský syndrom (Stendhalův syndrom), které přicházejí jako odezva na silný zážitek z návštěvy určité lokace. Mají podobu nevolností, závratí, ale také úzkostí až paniky nebo dokonce halucinací. Vyskytují se vzácně, ale zpravidla se neobejdou bez hospitalizace a odborné pomoci.
Tzv. stockholmský syndrom i přes svůj název nepostihuje návštěvníky švédské metropole, ale oběti únosu. Poukazuje na psychickou závislost člověka na svém únosci. Syndrom byl poprvé zaznamenán právě ve Stockholmu při přepadení banky, kdy lupiči drželi rukojmí několik dnů.
