Imrich Rešeta
22. 11. 2020 19:52
Zdroj: Flickr.com/Bill Larkins, CC BY-SA
První letecká pošta překonala Pacifik 22. listopadu 1935 a slavný China Clipper tak položil základy vzdušné přepravy přes oceán. Nečekala ho ale hezká budoucnost.
Když Charles Lindbergh přeletěl v roce 1927 z New Yorku do Paříže, otevřel tím novou kapitolu komerční vzdušné dopravy. Mělo to ale jeden háček - městům na obou stranách Pacifiku chyběla letiště vhodná pro přistání letadel, která by zvládla tak náročnou cestu.
Jak přeletět Pacifik
Se zajímavým řešením na převoz pošty a cestujících do destinací bez vhodných letišť přišla společnost Pan American Airways. Začala vytvářet flotilu hydroplánů schopných přistávat kdekoli, kde byl chráněný přístav.
Pan Am odkoupila menší letecké společnosti ve Střední a Jižní Americe a získala práva na přistání a poštovní smlouvy do mnoha zemí, včetně možnosti přepravy pošty na Kubu. Problémem ale zůstávaly dlouhé vzdálenosti, komerční hydroplán schopný přepravovat poštu a cestující přes Pacifický oceán zatím neexistoval. Juan Trippe, prezident společnosti Pan Am, proto veřejně vyzval letecký průmysl, aby vyprodukoval něco, co to dokáže.
Výzvy se chopila společnost Glenn L. Martin, která v roce 1935 postavila tři létající čluny Martin M-130. Aerodynamické celokovové letadlo stálo přibližně 400 000 dolarů a mělo čtyři motory s výkonem 830 koní. Pan Am pojmenovali svůj první letoun M-130 China Clipper a díky doletu přes 5000 kilometrů byl konečně na světě hydroplán, který dokázal dopravit poštu a cestující přes Pacifický oceán.
Pošta v oblacích
První poštovní let přes Pacifik se vydal na cestu 22. listopadu 1935 z kalifornského Alameda a před sebou měl zastávku třeba v Honolulu nebo na ostrově Guam. Posádku tvořili pilot Ed Musick a navigátor Fred Noonan, který o dva roky později zmizel, když se s Amelií Earhart pokusili obletět planetu.
Musick a Noonan měli v plánu přeletět se svým China Clipperem přes v té době ještě nedokončený Oakland Bay Bridge v San Franciscu, ale těsně předtím si uvědomili, že by mohlo dojít ke kolizi s konstrukcí, a tak ho raději podletěli. Byť stejně nešlo o lehký kousek, bylo to o něco bezpečnější.
Do Manily, která byla poslední zastávkou historického letu, dorazili 29. listopadu a zdárně doručili 58 poštovních pytlů s více než 110 000 listy a balíky.
Létající katastrofy
Letouny Martin M-130 příliš slavná budoucnost nečekala. Hawaii Clipper zmizel v létě 1938 i s šesti cestujícími a devíti členy posádky. Šlo o v té době nejhorší leteckou nehodu v Pacifiku.
Zbylé dva, Philippine Clipper a China Clipper, zařadila do své flotily americká armáda po vypuknutí druhé světové války. První z letounů sice přežil japonské bombardování, ale v roce 1942 narazil do hory, když vezl důstojníky námořnictva z Pearl Harboru do San Francisca.
Třetí ukončil svou pouť v roce 1945 po pokusu o přistání v Port of Spain, hlavním městě státu Trinidad a Tobago. Narazil vysokou rychlostí čumákem do vody a následně se jeho trup rozlomil na dvě části. China Clipper šel rychle ke dnu, vzal sebou 23 cestujících a členů posádky. Nejslavnější z trojice Clipperů před svým koncem strávil ve vzduchu víc než 15 000 hodin, přes oceán přepravil přibližně 3 500 cestujících a 340 000 kilogramů pošty.
Zdroje: mysticstamp.com, sfmuseum.org
